pondělí 5. března 2018

Studené instatýdny

Jako já se těším na jaro, né že né.
Ale zima mi nevadí. Teda abych to uvedla na pravou míru - samozřejmě mi vadily ty mrazy poslední dny, ty jsem snášela dost špatně (a kdo ne?!), ale zimu jako roční období mám ráda.
Sníh a brzká tma toho spoustu schová, studený vítr je důvod zůstat doma s dekou a knížkou, nepotím se (nepotí se ani ostatní a v tramvaji to nesmrdí), nemusím každému vysvětlovat proč jsem tak bílá (jak kdyby opálení byla ta nejdůležitější věc na světě, kristepane už!), a tak dále. Prostě pro mě má zima spoustu výhod.
(a za pár týdnů tu bude článek, jak strašně miluju jaro, to je jasný )


V lednu a únoru jsem samozřejmě hlavně četla. To je ale překvapení. Ale pochlubit se musím, protože se mi za tyhle dva měsíce podařilo přečíst 15 knih, což sama nechápu, ale nějak mi to čtení poslední dobou jde (zaťukávám o stůl).
Měla jsem štěstí na zajímavé knihy, dá se říct až pecky. Ráda bych o tom taky napsala, ale nějak to zatím nemůžu dát dohromady.
Taky jsem konečně po dlouhé době navštívila rodiče, byla na koncertu Mandrage, užívala si první (a druhý, třetí, čtvrtý...) sníh, odnaučila se jíst sladké a pít každý den kávu, naučila jsem se jíst víc ovoce a zeleniny, fotila jsem, dostala jsem k Valentýnu ananas, nabídky na nějaké spolupráce, které si musím dobře promyslet a pár rozkošných lepíků s vyznáním lásky.
















A jaké jste měli poslední zimní týdny vy? 
T. ♥ 

Žádné komentáře:

Okomentovat